Digital Detox
Připojená jsem prakticky od doby, kdy se u nás rozšířil internet a pamatuji si přesně svou změnu z úplného offline života bez počítače a dalších zařízení do nevratné online doby (ano, tolik mi je let). Začalo to v mém dětství, neškodně, rozšířením nabídky kroužků na mé základní škole o počítačovou výuku. Chodila jsem tam jako jedna z mála, kterým se chtělo, na sedmou hodinu ranní před výukou. Černá obrazovka, příkazy v MS DOS, říká to někomu z vás něco? Moc jsem to celé nechápala, proč a nač, ale vzhledem k tomu, že nás vyučoval pan ředitel a nové znalosti jsme museli prokazovat testem, brala jsem to vážně. Když jsme se dostali k tomu, jak funguje email a učili se “googlovat” na Seznamu, začalo mě to bavit mnohem víc. Bylo mi tehdy 13 let.
Do knihovny “na počítač”
Celé mé další studium včetně VŠ ještě probíhalo více v knihách než online. Když jsem byla na kolejích, na internet jsem si zašla jen občasně “na počítač do knihovny”, ovšem měla jsem štěstí jen, pokud nebyly všechny stroje obsazené. To se jinak muselo čekat, nebo si zarezervovat volný termín. Práci na notebooku jsem poznala až díky diplomce. Jsem prostě ročník, který v mládí stihl pobrat internet jen jako doplněk pro práci spíš než nezbytnost pro život.
Začalo to blogováním
Když jsem si v roce 2013 založila blog, postupně jsem se začala sebevzdělávat v oblasti online marketingu, pronikat do tajů SEO, linkbuilding, možností pro affiliate marketing, a samozřejmě ruku v ruce s tím i prezence na sociálních sítích. Ani jsem si sama neuvědomovala, že se na své značce sama učím dovednosti, které jsem později využila a prohlubovala ve spolupráci s jinými značkami. A díky tomu, že jsem měla štěstí na to pracovat u obchodníků světových jmen, cítila jsem se v online světě jako ryba ve vodě. A jsem za všechny dosavadní zkušenosti, příležitosti učit se a předávat, nesmírně vděčná.
Za ty roky v online jako blogerka i online markeťačka jsem si zároveň vybudovala slušnou závislost na online světě. Když se rozhlédnu kolem sebe, vlastně by mě to nemuselo znepokojovat, neboť je to standard. Digitalizace jde a půjde jen dopředu. Online svět je nejen součástí našich pracovních aktivit, ale významně zasahuje i do volného času, osobního života. Taky se slyšíte ptát se v kavárně ještě před objednávkou na heslo na wifi, když není uvedeno hned v úvodu nápojového lístku?
Pandemie a všichni online
Situace posledních let nasměrovala k online světu i jedince, kteří byli nakupováním online dříve nedotčeni. Na problematiku digitální závislosti a jejích nežádoucích účinků poukazují studie i různé organizace. Když jsem sama začala více pozorovat své online chování, zjistila jsem, že se málokdy zcela odpojím. Rozhodla jsem se na sobě otestovat své digitální absťáky. Nejdříve jsem zkusila na telefonu nastavit režim bez notifikací denně v době, kdy bych měla mít volný čas. To mě však zcela neodpoutalo a opět jsem se přirozeně naskytla před obrazovkou s omluvou sama sobě, že přeci jen upravuji fotky. A to mě přeci baví. Ale i když máme práci / byznys, které nás baví, není zkrátka v pořádku ten druhý svět, co na nás září modrým světlem, zcela nevypnout.
Digital Detox Day
Inspiraci a souznění jsem paradoxně našla online. U blogerů, influencerů a jiných “onlinistů”. Zaujal mě koncept DDD, Digital Detox Day. Jít do módu #offline #unplugged #outofscreen aspoň na jeden den v týdnu. Vypnout všechny digitální zařízení na celý den, ideálně den, kdy není v plánu program, který by nás sám o sobě odreagoval. Není totiž taková fuška strávit offline den na výletě nebo na dovolené s programem. Naopak velká výzva pro nás, digitální závisláky, je pozorovat naše tendence, když se odpojíme a máme zcela volno pro sebe. Bez plánů.
24 hodin offline jen sama se sebou
Občas máme tolik práce, nebo žijeme v takovém množství rolí, že si v duchu říkáme, jak by bylo báječné mít den jen pro sebe, nikým a ničím nerušen. Když se nám to najednou splní, zvládneme to, aniž bychom potřebovali scrollovat na sítích, něco si vyfotit, zapnout rádio nebo pustit Netflix? Dokážeme vydržet 24 hodin bez digitálních zařízení? Sami se sebou?
Digital Detox Day a Aha momenty
Neděle ráno. Nezvoní budík. Automaticky šmátrám po nočním stolku. Nic. Aha. Vstávám a jdu snídat. To je najednou po ránu času! Během dne se zabavím v domácnosti, ale naprosto automaticky se několikrát nesmyslně ocitám na místech, kam normálně odkládám telefon. Kroutím hlavou sama nad sebou. Krom momentů, kdy mě napadne si v souvislosti s jejím obsahem něco vygooglit, mě zachrání kniha. Zbytek dne si tedy čtu venku v krásném počasí. Jeden by řekl ideální relax. Tak proč mi stále překáží divný pocit, že něco nemám pod kontrolou? Aha. Asi nedostatek endorfinů, které si běžně dopuji kontaktem na sociálních sítích.
Ani den nabitý povinnostmi nebo zábavou nás nevysvobodí od potřeby aspoň na chvilku zkontrolovat, co se děje v tom druhém, digitálním světě nebo v něm aspoň na konci dne sdílet své zážitky. Média jsou forma komunikace. Jak to, že nám v reálu mezilidských vztahů ta komunikace tak vázne a co s tím? Odpojit se. Od médií. Pravidelně. Připojit se k sobě. Jen tak se opět naučíme lépe komunikovat sami se sebou, i s ostatními.
DISCONNECT TO RECONNECT je heslem společnosti digitaldetox.com, která pomáhá lidem žít v přítomnosti reálného světa a najít rovnováhu ve světě plném technologií.
