Kypr: Výlet na mořské jeskyně z Korálové Zátoky
FOTO: TOM DILHOF
LOKACE: St. georges, sea caves, coral bay
Nečekaný, náročný a nakonec úplně nejlepší výlet z celého našeho pobytu, byla 8 kilometrová vycházka po pobřeží z pafoského St. Georges zpět do Coral Bay, kde jsme nastoupili do mikrobusu, který nás měl posunout nedaleko (v našich představách na jedno konkrétní místo) do Sea Caves, kde se dá šnorchlovat v podmořských jeskyních. To jsme si ovšem nezjistili, že Sea Caves je název celé lokality a jeskyně jsou zde tudíž téměř všude. S celodenním výletem jsme v tom neskutečném horku opravdu nepočítali, proto jsme si s sebou vzali plavky, šnorchly, slunečník, trochu pití, a téměř žádné jídlo. Cílem bylo jen najít tu pláž u jeskyní. Spoléhali jsme na to, že o občerstvení nebude nouze, když je to tak oblíbené místo.
Už to, že náš řidič s úsměvem odpovídal jen Ok na všechny naše dotazy, nás trochu zneklidnilo. Ještě víc pak i fakt, že v průběhu 30 minutové klikaté jízdy téměř všichni cestující z autobusu vystoupili na předchozích zastávkách. Asi věděli přesně, kam jedou, měli mapu, nebo si vypočítali, na kolikáté zastávce potřebují vystoupit. Tedy ne že by na Kypru nedisponovali digitálními tabulkami v autobusech, ale jejich hlavní funkci, a to informovat cestující o tom, jak se jmenuje následující stanice, postrádají. Před každým zastavením se vesele rozsvítí nápis “Zastávka” v angličtině a řečtině a my jim na to pokaždé skočíme a civíme na displej, jak kdyby se tam nějakým zázrakem najednou mohlo objevit něco jiného. Takže jedeme dál a dál, a na konečné nám řidič pokyne k výstupu.
Dle celkové doby trvání cesty nám je jasné, že jsme jinde, než jsme plánovali. Již první dojem nám však zabrání toho litovat, protože zabloudit omylem do Agios Georgios v Pafosu stojí za to. Místo je vysoko na skále hlídáno romantickou kapličkou a nabízí překrásné výhledy na mořské jeskyně i malinký přístav. Po dostatečném kochání, natáčení a focení se rozhodneme posunout se (opět v našich představách) kousek zpět pěšky po skalnatém pobřeží. Z nádherného výhledu na divoké moře nám však dochází, že jeskyně jsou zde sice prakticky všude, ale na to, aby se do nich člověk mohl podívat, bychom museli vychytat jiné povětrnostní podmínky (nejlépe žádné). Kyperské moře je poměrně živé. Ostrov byl pojmenován podle bohyně Aphrodite, jejíž jméno vzniklo z řeckého názvu mořské pěny “afros”. A tak jen zíráme na tu nádheru, když obrovské vlny naráží do skalnatých útesů a pokračujeme pěšinou ve skalách podél pobřeží, slunečník nad hlavami. Důvěřujeme okolí a doufáme, že až budeme potřebovat do civilizace, stačí uhnout od pobřeží a za luxusními hotelovými resorty najdeme kiosky, restaurace,… podobně jako v centru Pafosu, kde jsme ubytovaní.
Nedávno jsem si v nějaké nabídce ubytování v resortu Cap St. Georges přečetla , že je to úžasné místo “far from the crowds” (daleko od davů) a musela jsem se při vzpomínce na naši zkušenost smát. Myslím, že autor článku netušil, jak může toto přirovnání získat negativní hodnotu, když nejste v tomto resortu host. Po zhruba hodinové procházce podél pobřeží nám došla voda a taky nám došlo, že jsme přehřátí. Nepotkali jsme nikoho, pouze minuli několik vil v soukromém pozemku, přes který nebylo možné projít a dostat se od pobřeží.
A tak jsme se najednou ocitli v hotelovém resortu s vlastní pláží a obsluhou. Pro hosty. Vykoupali jsme se a rozhodli se na plážovém baru poradit. Když jsme se zeptali, kde je v této lokalitě obchod, k našemu překvapení jsme se dozvěděli, že není.
Se zoufalstvím v hlase jsme tedy poprosili o radu, jak se alespoň dostaneme ven z hotelového areálu někam na cestu. Do teď, když si na odpověď mladého barmana vzpomeneme, je nám ho líto. Pravděpodobně strávil letní brigádu uvězněn jen v tomto hotelu. Omluvil se totiž, že není místní a netuší, kudy z areálu. Aha. Vzápětí nám naštěstí poradil místní personál.
Pro změnu se ocitáme na silnici, po které však jezdí jen pár nákladních aut a bagrů, protože přímo před hotelem se buduje.
V úžasu pracantů procházíme tedy kolem stavby, slunečník stále nad hlavami. Sem se určitě nechodí pěšky. Sem vás dovezou, abyste strávili dovolenou daleko od úplně všeho. Ale co já vím. Když pozorujeme, jak rychle a precizně Kypřané staví, už teď to tam možná vypadá úplně jinak. Jdeme dál po intuici, s přehřátými mozky a hladem. Ocitáme se pro změnu v banánovém poli. Nikdy jsem ještě neviděla zelenější banány. Trháme někomu ze zahrady karobové lusky. V momentě, kdy už se začínám motat hlady a únavou, dojdeme do vilové čtvrti, která nás k naší velké radostí vítá směrovkou k Sea Caves Restaurant. No, někde ti obyvatelé musí jíst.
V kouzelné Sea Caves Lounge Bar Café & Restaurant doslova dobíjíme baterky na další dobrodružství. Někde poblíž na nás totiž již čeká vrak ztroskotané lodi. Při placení v restauraci se dovídáme, že vrak je odsud zhruba půl hodiny pěšky.
Ti Kypřané musí hodně dobře běhat. I po skalách. Cesta nám trvá přes hodinu. Převlékám se do dlouhých šatů, protože těch ztroskotaných věcí potkáváme více a je to romantika, třeba opuštěné proutěné křeslo.
Opět jsme cestou nikoho nepotkali, až u vraku lodi je rušněji a vzhledem k tomu, že slunce už je nízko a odráží se v hladině moře, i velmi fotogenično. Zdržíme se zde déle na milion záběrů, asi aby pak bylo těžší vybrat ty nejlepší.
Další hodinu se vracíme dál podél pobřeží až do Coral Bay. Potkáváme pouze divokou kočku, která se také tváří jako že přirozenější terén pro pohyb než ten skalnatý, neexistuje.
Do Coral Bay dorazíme večer až po kolena obsypaní všemi odstíny písku od bílého po měděný a zjišťujeme, že voda z kohoutku na omytí nohou při odchodu z pláže tekla za poplatek jen do osmi. S naprostým pochopením ostrovního úsporného režimu se odebíráme na zastávku autobusu, ze kterého pak vyčerpaní a celí zaprášení vystupujeme přímo u našeho 100 m2 apartmánu v Lighthouse Getaway Apartments u pafoského majáku.
![[adrotate banner=”37″]](https://chic-cocktail.com/wp-content/uploads//2018/07/Letní_kosmetika_Ryor_opalování_Bourjois_lak_na_nehty-1.jpg){kind=link}